Kanárská doga - Dogo Canario

Původ:

Španělsko.

Datum zveřejnění platného originálního standardu: 04/06/2001.

Použití:

Obranář a hlídací pes (pro hlídání hovězího dobytka).

Klasifikace FCI:

Skupina II pinčové a knírači- molossové – horští psi a švýcarští horští a salašničtí psi .
Část 2.1: Molossové, dogovití.

KRÁTCE Z HISTORIE:

Molossoidní pes, původem z Kanárských ostrovů (Tenerife a Gran Canaria). Vznikl křížením prehispánského pastýřského psa „Majonero“, pocházejícího z Kanárských ostrovů, s molossoidními psy, kteří byli na ostrovy přivezeni.
Tímto křížením vznikla národní skupina dogovitých psů, kteří jsou střední velikosti, barvy žíhané tygrované nebo plavé s bílými skvrnami, robustní konstituce, příznačné pro molosského psa, ale přitom jsou hbití a silní, velmi temperamentní, otužilí, povahou čilí a věrní.
V 16. a 17. století se počet těchto psů značně zvýšil; existují o tom četné zmínky v historických textech po dobytí ostrovů a především ve „Sbírkách vládních nařízení“, kde se vysvětluje, jakou úlohu tito psi mají – jsou určeni hlavně k vedení a hlídání stád dobytka, a rovněž pro potřeby řezníků, kterým pomáhali ovládat dobytek.

CELKOVÝ VZHLED:

Molossoidní pes střední velikosti, celkově harmonický, z profilu pravoúhlý, s černou maskou. Robustní a správných proporcí. Je lehce obdélníkový, trup je delší než kohoutková výška; tato tendence je poněkud zřetelnější u fen.

TEMPERAMENT/CHOVÁNÍ:

Tento pes má vážný vzhled a pozorný pohled. Má mimořádné vlohy ke hlídání a tradičně k vedení a ovládání stád dobytka. Jeho temperament je vyrovnaný, je sebejistý. Hluboký a pronikavý štěkot. V rodině je mírný a ušlechtilý, velmi oddaný ke svému pánovi, ale vůči cizím je nedůvěřivý.
Velmi sebejistý výraz, vznešená povaha a trochu si udržuje odstup. Je-li v pohotovosti, jeho počínání je velmi rozhodné a pohled ostražitý.

HLAVA

Masivní, brachycefalického typu, mohutného vzhledu, silná kůže na hlavě je volná. Tvarově připomíná poněkud protáhlou krychli. Poměr lebka – čenichová partie je 60 - 40% (6:4). Šířka lebky představuje 3/5 z celkové délky hlavy.

LEBEČNÍ ČÁST

Lebka: Podélně i příčně lehce konvexní, i když čelní kost je spíše rovná. Šířka a délka jsou velmi podobné. Jařmový oblouk velmi silně vyjádřený, silně vyvinuté spánkové a žvýkací svaly, ale nevyčnívají. Týlní hrbol je neznatelný.
Stop: výrazný, ale ne přehnaný. Střední rýha mezi nadočnicovými oblouky je výrazná a zaujímá přibližně dvě třetiny lebky. Lícní a lebeční linie jsou rovnoběžné nebo lehce konvergentní.

ČENICHOVÁ PARTIE:

Nosní houba: Široká, silně pigmentovaná, černá. Je ve stejné linii jako hřbet nosu. Špička čenichu lehce ustupuje vzhledem k přednímu okraji pysků. Nozdry jsou široce otevřené umožňující snadné dýchání.
Tlama: Kratší než lebka. Normálně tvoří 40% celé hlavy. Šířka odpovídá 2/3 lebky. Má široký základ a lehce se zužuje směrem k nosní houbě. Hřbet nosu je plochý, jeho profil rovný, bez hrbolů.
Pysky: Horní pysky visí, ale ne přehnaně, a ve spojení při pohledu zpředu tvoří obrácené písmeno V. Pysky se lehce sbíhají. Vnitřek pysků je tmavý.
Čelisti/Zuby: Nůžkový skus. Připouští se klešťový skus, i když není žádoucí, protože způsobuje vyšší opotřebení chrupu. Připouští se i lehký předkus. Špičáky jsou posazeny široko od sebe. Zuby jsou široké, u kořene velmi silné, stoličky jsou velké, řezáky malé, spodní špičáky dobře vyvinuté a správně zasazené.
Oči: Lehce oválné, středně velké až velké, daleko od sebe usazené, úzkých linií, ani vpadlé ani vystouplé. Víčka jsou černě pigmentovaná a dobře přiléhající, nikdy nejsou povolená.Barvaje od tmavě kaštanové až po středně kaštanovou, podle barvy srsti. Nikdy nejsou světlé.
Uši: Středně velké, nasazené daleko od sebe, porostlé jemnou a krátkou srstí, volně visící po obou stranách hlavy. Mohou být složené dozadu do tvaru růže. Jsou nasazené v bodě lehce nad prodloužením očí. Uši posazené vysoko a blízko u sebe jsou atypické. V zemích, kde se povoluje kupírování, jsou kupírované uši neseny vztyčené.
KRK: Poněkud kratší než je celková délka hlavy. Na spodní straně krku je kůže volná a tvoří malý lalok. Krk je mohutný, rovný, válcovitého tvaru a velmi svalnatý.

TRUP:

Podlouhlý, široký, hluboký, délka přesahuje kohoutkovou výšku o 18 - 20%, přičemž tento rozdíl je výraznější u fen. Slabiny jsou málo vyjádřené.
Horní linie: Rovná, bez deformací, držená dobře vyvinutými, ale málo viditelnými svaly. Lehce stoupá od kohoutku k zádi. Nikdy nemá být sedlovitě pronesená ani klenutá.
Záď: střední, široká a zaoblená. Nemá být dlouhá, protože by omezovala v pohybu. Feny mají záď obvykle širší.
Hrudník: velmi široký, s dobře vyjádřeným předhrudím. Hloubka hrudníku má z profilu i zepředu dosahovat nejméně k loktům. Obvod hrudníku obvykle odpovídá kohoutkové výšce plus 45%. Žebra jsou dobře klenutá.
Spodní linie: Lehce stoupá, nikdy neklesá.
OCAS: V nasazení silný, ke špičce se zužuje a nesmí přesáhnout hlezno. Středně vysoké nasazení ocasu. Při vzrušení je nesen ve tvaru šavle, nezatáčí se ani se nepřibližuje ke hřbetu. V klidu visí s lehce zahnutou špičkou.

KONČETINY:

Hrudní končetiny:

Plece: Správný sklon.
Končetiny: Správně úhlené, šikmé, s dokonale kolmým předloktím, rovné, se širokými kostmi a dobrým svalstvem.
Lokty: Nesmí být přitisknuté k žebrům ani se rozevírat ven. Vzdálenost lokte od země je obvykle 50% celkové výšky u psů a o něco kratší u fen.
Nadprstí: Velmi pevné a lehce skloněné.
Přední tlapy: Kočičí tlapy se zaokrouhlenými prsty, nepříliš těsně uzavřené. Polštářky na tlapách jsou velmi vyvinuté a černé. Drápy jsou tmavé, bílé drápy jsou nežádoucí, i když se mohou objevit podle barvy srsti.

Pánevní končetiny:

Silné a rovnoběžné bez vybočení.
Stehna: dlouhá a velmi svalnatá. Úhlení není příliš výrazné, ale ani příliš nevýrazné.
Hlezno: Vždy nízko postavené.
Zadní tlapy: Poněkud delší než přední, podobných vlastností.
POHYB: Pohyb je prostorný s velkým záběrem, mrštný a pružný. Krok má být dlouhý. Držení ocasu je nízké, hlava se téměř nezvedá nad hřbetní linii. Ve střehu je hlava zvednutá a ocas vztyčený.

KŮŽE:

Silná a pružná. Volná na krku a kolem něj. Je-li pes ve střehu, kůže na hlavě tvoří několik souměrných záhybů, jejichž osou je střední čelní rýha.

OSRSTĚNÍ:

Druh srsti:

Krátká, hrubá, dobře přiléhající, na dotek drsná, bez podsady (někdy se může objevit na krku a hýždích), na omak působí drsně. Velmi krátká a jemná srst na uších, poněkud delší na kohoutku a nahoře na stehnech zezadu.

Barva:

Žíhaná ve všech odstínech, od velmi teplé tmavé až k velmi světlešedé nebo plavé.
Plavá ve všech odstínech až k pískové.
Bílá barva se může objevit na hrudi, na základně krku nebo hrdle, na předních končetinách a prstech zadních končetin, ale je žádoucí, aby jí bylo co nejméně.
Maska vždy černá, nepřesahuje výšku očí.

VÝŠKA:

Kohoutková výška:
Psi: 60-65 cm.
Feny: 56-61 cm.
U velmi typických jedinců je přijatelná odchylka o 1 cm od maximální a minimální míry.

Minimální váha:

Psi: 50 kg.
Feny: 40 kg.

VADY:

Jakákoliv odchylka od uvedených kritérií se považuje za vadu; její závažnost posuzuje podle stupně odchylky od standardu.

LEHKÉ CHYBY:

• Přílišné vrásky v krajině lebeční a lícní, které však nepozměňují výraz.

• Klešťový skus.

TĚŽKÉ VADY:

• Hlava nemá stanovené proporce.

• Linie lebky a lící jsou velmi konvergentní (nadměrný stop, příliš vyjádřený).

• Maska přesahuje výšku očí.

• Přední nohy a tlapy vytočené ven nebo dovnitř.

• Příliš visící pysky, ustupující nebo vystupující dopředu.

• Stejná výška záď – kohoutek.

• Nadměrný lalok.

• Povolená víčka.

• Nosní hřbet klenutý.

• Velmi malé nebo přehnané zaúhlení.

• Spodní linie klesá.

• Málo hluboký hrudník.

• Nesprávný postoj. Vysoko nasazený ocas. Tenký ocas.

• Slabá kostra.

VELMI TĚŽKÉ VADY:

• Čtvercový formát z profilu.

• Trojúhelníková hlava, úzká, nemá tvar krychle.

• Lehký vzhled.

• Zakroucený ocas, velmi tenký, stejně silný po celé délce nebo deformovaný.

• Velmi malá nebo příliš vysoká postava.

• Hřbetní linie pronesená nebo klenutá. Malé předhrudí. Slabý hrudník. Málo klenutá žebra.

• Chybějící záhyby v lebeční a lícní partii (napnutá kůže postrádající pružnost).

• Světlé oči (žluté). Oči příliš u sebe nebo šikmé. Vystouplé nebo zapadlé.

• Přílišný předkus.

• Chybí některý ze zubů (kromě P 1).

• Uši velmi vysoko posazené.

• Kulatá nebo klenutá lebka.

• Divergující linie lebeční a lícní.

• Srst řídká a jemná.

• Nevýrazná maska.

• Dlouhý krk, málo mohutný.

DISKVALIFIKUJÍCÍ VADY:

• Nevyrovnaná povaha a jakýkoliv náznak agresivity.

• Zcela depigmentovaná nosní houba nebo vnitřní strana pysků.

• Úplně chybí maska.

• Nežádoucí bílé skvrny.

• Podkus.

• Záď nižší než kohoutek, klesající hřbetní linie.

• Modré oči nebo oči různých odstínů.

• Amputovaný ocas.

• Monorchidní nebo kryptorchidní jedinci.

• Nedostatečně vyvinutá hruď.

Poznámka:

Psi musí mít dvě očividně normálně vyvinutá varlata, zcela uložená v šourku.